O mně

Už jako malá jsem věděla,

že život v sobě ukrývá mnohem více rovin než ty, které jsme schopni pojmout svými pěti smysly. Každý v sobě neseme dary, o jejichž existenci mnohdy nemáme ani tušení, a naším úkolem je, postupně je objevit a pracovat s nimi. Podívat se na sebe jako na hrdinu jedinečného příběhu, jehož stopy se nesmazatelně otiskují do tkaniva našeho každodenního života.

Vždycky mě zajímalo, jak prožívají život ostatní lidé. Pozorovala jsem je velmi pozorně a připadalo mi, že si jsou zcela jistí tím, jak a co žijí. Nechápala jsem, kde berou tu jistotu. V té době jsem ještě nevěděla, že většina lidí vlastně vůbec neřeší, PROČ JSOU TADY. Proto na mě všichni ti dospěláci působili, že jsou v klidu a pohodě. Já si naopak připadala úplně ztracená v tomhle světě, kde jste neustále vybízeni k výkonům, hodnoceni zvnějšku a srovnáváni s druhými.

Cítila jsem, že tohle není v pořádku, že mám něco vědět, něco hodně důležitého a až to zjistím, proniknu za závoj iluzí, do nichž jsme oděni od našeho útlého dětství.

Toužila jsem niterně porozumět životu, ale nevěděla jsem, jak se k tomu dostat, jak to uchopit. Hodně mě to trápilo, v hlavě jsem nosila stohy otázek, na které jsem neznala odpovědi.

Co mám teda dělat a jak?
Jak si vybrat jednu z těch nekonečně možností,které tenhle svět nabízí?
Kdo mi potvrdí, že právě pro to či ono jsem se narodila?

“Trhalo mě to na kusy.”

Souznění sama se sebou a nalezení vnitřní rovnováhy jsem cítila pouze v okamžicích, kdy jsem něco tvořila.

Ať už to byla kresbička do notýsku, psaní básničky, co mi zrovna proletěla hlavou, nebo ruční výroba čehokoliv …to všechno mi dávalo pocit, že jsem Přítomná, že žiju!

Tvořivá energie pro mě byla branou ke světům, které nasycovaly moji duši. Brzy mě také velmi jasně zavolal tanec a já se mu začala aktivně věnovat. Zjistila jsem, že i přesto, že se ve svém těle necítím vždy úplně pohodlně, že mě spousta mých tzv. nedostatků trápí a omezuje, tak když tančím, jsem sama sebou. Dokonalá tak, jak jsem, protože JSEM TÍM TANCEM, jsem součástí něčeho, co mě přesahuje.

A tak jsem nalezla své první spojení se sebou, se svým vnitřním kompasem, a to skrze brány scénického tance.

V té době jsem se rozhodla, že tanec je ta moje Jedna věc, které se budu věnovat naplno, cele, absolutně.

Uvědomila jsem si, že právě ta Síla, která stvořila tenhle svět, všechny vesmíry a vzdálené galaxie, také svou rukou požehnala každý lidský život, a naším úkolem je, abychom v sobě tuto tvořivou sílu rozpoznali, probudili, a skrze ni projevovali sami sebe. Stali se aktivními tvůrci našeho osobního vesmíru, převzali za něj plnou zodpovědnost a tím uvnitř svého srdce vyjádřili ten nejhlubší dík za to, že můžeme cítit, dýchat, milovat a žít tuto časoprostorovou linii přesně tak, jak je v souladu s naším vnitřním vedením.

Souznění sama se sebou a nalezení vnitřní rovnováhy jsem cítila pouze v okamžicích, kdy jsem něco tvořila.

Ať už to byla kresbička do notýsku, psaní básničky, co mi zrovna proletěla hlavou, nebo ruční výroba čehokoliv …to všechno mi dávalo pocit, že jsem Přítomná, že žiju!

Tvořivá energie pro mě byla branou ke světům, které nasycovaly moji duši. Brzy mě také velmi jasně zavolal tanec a já se mu začala aktivně věnovat. Zjistila jsem, že i přesto, že se ve svém těle necítím vždy úplně pohodlně, že mě spousta mých tzv. nedostatků trápí a omezuje, tak když tančím, jsem sama sebou. Dokonalá tak, jak jsem, protože JSEM TÍM TANCEM, jsem součástí něčeho, co mě přesahuje.

A tak jsem nalezla své první spojení se sebou, se svým vnitřním kompasem, a to skrze brány scénického tance.

V té době jsem se rozhodla, že tanec je ta moje Jedna věc, které se budu věnovat naplno, cele, absolutně.

Uvědomila jsem si, že právě ta Síla, která stvořila tenhle svět, všechny vesmíry a vzdálené galaxie, také svou rukou požehnala každý lidský život, a naším úkolem je, abychom v sobě tuto tvořivou sílu rozpoznali, probudili, a skrze ni projevovali sami sebe. Stali se aktivními tvůrci našeho osobního vesmíru, převzali za něj plnou zodpovědnost a tím uvnitř svého srdce vyjádřili ten nejhlubší dík za to, že můžeme cítit, dýchat, milovat a žít tuto časoprostorovou linii přesně tak, jak je v souladu s naším vnitřním vedením.

Souznění sama se sebou a nalezení vnitřní rovnováhy jsem cítila pouze v okamžicích, kdy jsem něco tvořila.

Ať už to byla kresbička do notýsku, psaní básničky, co mi zrovna proletěla hlavou, nebo ruční výroba čehokoliv …to všechno mi dávalo pocit, že jsem Přítomná, že žiju!

Tvořivá energie pro mě byla branou ke světům, které nasycovaly moji duši. Brzy mě také velmi jasně zavolal tanec a já se mu začala aktivně věnovat. Zjistila jsem, že i přesto, že se ve svém těle necítím vždy úplně pohodlně, že mě spousta mých tzv. nedostatků trápí a omezuje, tak když tančím, jsem sama sebou. Dokonalá tak, jak jsem, protože JSEM TÍM TANCEM, jsem součástí něčeho, co mě přesahuje.

A tak jsem nalezla své první spojení se sebou, se svým vnitřním kompasem, a to skrze brány scénického tance.

V té době jsem se rozhodla, že tanec je ta moje Jedna věc, které se budu věnovat naplno, cele, absolutně.

Uvědomila jsem si, že právě ta Síla, která stvořila tenhle svět, všechny vesmíry a vzdálené galaxie, také svou rukou požehnala každý lidský život, a naším úkolem je, abychom v sobě tuto tvořivou sílu rozpoznali, probudili, a skrze ni projevovali sami sebe. Stali se aktivními tvůrci našeho osobního vesmíru, převzali za něj plnou zodpovědnost a tím uvnitř svého srdce vyjádřili ten nejhlubší dík za to, že můžeme cítit, dýchat, milovat a žít tuto časoprostorovou linii přesně tak, jak je v souladu s naším vnitřním vedením.

Přiznám se, že byla období, kdy jsem zcela ztratila směr a motivaci k tomu, abych žila a ocenila všechny krásy a dary života.

Topila jsem se v těch každodenních povinnostech dospělého člověka, který chodí do zaměstnání, protože to tak dělají všichni, platí včas své složenky, slaví Vánoce, narozeniny a svátky, tak jak se to od něj očekává, najde si partnera v tom správném věku, pořídí děti a solidní bydlení…

Najednou jsem se do této představy o životě nevešla.

Moje vnitřní vize byla mnohem větší než tohle všechno, co jsem viděla kolem sebe.

V očích mých blízkých lidí jsem vnímala vyhaslé jiskry dávných snů a představ, které v průběhu jejich života úplně vyhasly. Cítila jsem obrovský tlak systému, který nás nutí trávit většinu svého času někde, kde svoje nadšení, dovednosti a chuť do života investujeme mimo sebe.

To je přece celé špatně. Takhle to přeci nemá být! Nikdo z nás si určitě nevybral život, ve kterém je otrokem. Tyhle věty mi neustále běhaly v hlavě a já si kladla palčivé otázky:

Proč nemáme více času na své blízké, na svůj další rozvoj, na svoje koníčky, cestování, tvorbu…?

Jak to mám udělat, abych mohla i nadále platit včas svoje složenky, mít životní standart, který mi rezonuje a zároveň nesměňovala svůj čas a energii za plat, který nemůže pokrýt všechny mé sny a vize o tom, jaký život chci žít – ne sobecky, ale ze svého niterního přesvědčení?

Rozhodla jsem se tedy udělat za svou více než 20 letou kariérou tlustou čáru a vydat se do neznáma. Odpojit se z tohoto kolotoče a zastavit ho. Cesta, kterou jsem podnikla, mi přinesla především velký nadhled nad tím, kým jsem se domnívala, že jsem. Přehodnotila jsem své životní role a vysvlékla se z nich. Podívala jsem se na každý jednotlivý úsek svého života a začala si v něm číst zcela nově. Všechno najednou začalo dávat mnohem hlubší smysl.

Vrátil se mi obrovský pocit klidu a naplnění, který jsem ve svém životě delší dobu postrádala. Uvědomila jsem si, že umění může být bránou pro každého z nás, jak se opět propojit se sebou, a začít tvořit svůj život přesně tak, jak cítíme, že by se měl odvíjet.

Tato cesta vnitřní svobody není jednoduchá. Žádá po nás, abychom statečně čelili svým strachům, zdánlivým limitům, všem možným předsudkům a starým programům, které omezují náš potenciál.

Vede nás k tomu upřímně v sebe věřit a zároveň se absolutně odevzdat proudu vlastního života. Najít a žít v něm přirozenou lehkost, radost a bezpodmínečnou lásku ke všemu. Především sám k sobě.

Když zvládneme aktivovat tyto spínací body, náš život se začne měnit v neuvěřitelný příběh hrdiny, jehož hlavní roli máme ve svých rukou.

Stáváme se tvůrcem svého tady a teď.

Uvnitř svého srdce vím, že právě proto jsme tady!

Abychom svým vlastním každodenním přístupem k životu inspirovali druhé. Pouze tím, že jsme přesně takoví, jací jsme.

V té největší možné autenticitě a opravdovosti.

“Díky tomu se může stát tenhle svět tím nejbáječnějším místem ve vesmíru.”